Plánujeme pořádat letní tábor v Novém Městě pod Smrkem.

Nové Město pod Smrkem

17.8. – 24.8.2008

Tábora se zúčastnili jak žáci Psoly, tak i ti, kteří přijeli z jiných míst ČR. Plemena byla velmi různorodá – několik NO, švýcarský ovčák, několik border kolií, boloňský psík, maliňáci a tervík, labrador, zlatý retrívr,  ridgeback, boxer, výmarský ohař, beaderd kolie, psolí „kyblík“ Aron (to je něco mezi stafordem a tyranosaurem rexem), a k dovršení všeho dorazil i nahlášený vlkodav, ze kterého jsme měli trochu hrůzu, a nakonec se z toho vyklubala roztomilá čubinka podobná spíš maliňákovi.

Bydleli jsme v chatce na konci areálu a kromě nás v táboře byli fotbalisté, judisté, malé volejbalistky a basketbalistky. Mezi všemi těmito sportovci panovala naprostá tolerance, nikdo neměl k nikomu připomínky, na sportovištích a odpočinkových plochách jsme se buď střídali nebo i scházeli, a bylo to hrozně fajn. Podstatnou zásluhu na tom má vedoucí tábora paní Semerádová, která bděla nad pořádkem, každému vymezila jasné hranice, co se ještě může, a měla vše perfektně zorganizováno.  Na tomto místě musím poděkovat i všem, kdo se našeho psího tábora zúčastnili, že respektovali vše, na čem jsme se domluvili první den, protože jsme se tu dobře zapsali a nebude problém si zde v budoucnu uspořádat tábor znovu.

Každý den jsme cvičili ve třech vlnách, ráno se odcházelo na stopy v 6.00 (každým dnem se kupodivu počet zájemců o stopy zvyšoval). Dopoledne a odpoledne se cvičilo na třech pracovištích, která jsme měli přímo u nosu, tedy vedle chatky – louka, kterou nám ochotně posekali, pískové hřiště a travnaté fotbalové hřiště. Druhý třetí den začali mít lidi i psi krizovku, ale pak ji překonali (možná jsme všichni trochu zvolnili tempo) a harmonogram jsme dodržovali až do konce pobytu.

Ti, kdo museli zůstat v práci a litovali, že se nemohou účastnit pobytu, se alespoň přijížděli podívat na jeden den nebo na odpoledne a normálně se zapojili do našeho programu.

Původně jsme si mysleli, že poslední den uspořádáme soutěž v agility a sportovní kynologii, ale různorodost účastníků tábora, ať se to týká plemen, vycvičenosti nebo věku, byla tak obrovská, že jsme se rozhodli vytvořit týmy a uspořádali jsme soutěž, která se prolínala celým táborem. Vítězný tým: Klára – Chelsie, Kačka+Dan – Jack, Bára- Blackie, Hanka-Tessie, Petra – Annie. V sobotu, kdy už jsme jako pořadatelé tábora mleli z posledního, nás zachránil Ivan s Alicí, kteří vymysleli  soutěž, a s už zmíněnou různorodostí si také skvěle poradili. Mimochodem protože jsme vyhlásili jen vítěze a určitě Vás ostatní zajímá, jak jste dopadli, zveřejňuji zde výsledky Vás všech. Možná bude pro někoho bodové hodnocení překvapivé, ale jak už jsem se zmínila, muselo se přihlédnout k rozdílům mezi Vámi, proto kromě samotné vycvičenosti psa se v bodování kladl velký důraz na to, jak si psovod umí poradit se svým psem, jak zvládá metodiku jednotlivých cviků.

Kromě celkového pořadí se vyhodnocovali vítězové jednotlivých disciplín, a nakonec v každé disciplíně porota určila vždy  nejsympatičtější dvojici. V agility byla nejlepší Verča s Ulíkem a nejsympatičtější Terka s Agnes, v poslušnosti jsme měli dva vítěze – Marka s Jackem a Milenu s Pedrem, ale los rozhodl ve prospěch Jacka. V poslušnosti byla nejvíce sympatická Klára s Chelsie, jak se pořád snažila Chelsuš přesvědčit, že vlastně nesvítí sluníčko. V obranách  zvítězil opět Jack! a cenu sympaťáka dostala za roztomilost Mariana s Amirkou.